Blízký východ

Fakta:
14.5.1948 vznik samostatného (židovského) státu Izrael.
Okolní arabské země ho odmítly uznat.

Arab

Arab

Od té doby je s nimi Izrael v trvalém válečném stavu.
První konflikt: Izrael obsadil území, osídlená Palestinci: útěk desetitísíců Arabů a pak jejich živoření v uprchlických táborech.
1979: S Egyptem a Jordánskem uzavřel Izrael mírovou smlouvu. Zbylí 2 sousedé Libanon a Sýrie však zůstali nepřáteli Izraele. Hlavní příčinou sváru ve vztazích Izraele a Sýrie je otázka Golanských výšin, okupovaných Izraelem od r. 1967.
Golanské výšiny leží na pomezí 4 států: Izraele, Sýrie, Jordánska a Libanonu. Mají strategický význam – zdejší vodní zdroje napájejí řeku Jordán a Genezaretské jezero – hlavní izraelskou zásobárnu vody.

Golanske vysiny

Golanské výšiny

V Libanonu žili v přibližné rovnováze muslimové a křesťané. Když však Libanon otevřel hranice pro palestinské uprchlíky, rovnováha mezi muslimy a křesťany se porušila, což způsobilo občanskou válku. Na území Libanonu vstoupila syrská vojska, která měla podpořit křesťany v občanské válce. Po skončení války tam začaly působit ozbrojené teroristické skupiny, které přepadávaly severní obasti Izraele. Izrael proto zřídil asi 15 km široké bezpečnostní pásmo, táhnoucí se Libanonem podél izraelské hranice. Hlavním vojenským protivníkem Izraele v tomto pásmu byl Hizballáh (Strana Boží) – šíitská radikální organizace, podporovaná Irákem a Sýrií. Izrael držel toto území pod kontrolou 22 let – do r. 2000. Přišlo zde o život přes 1000 izraelských vojáků. Hizballáh však začal používat proti Izraeli raketové systémy typu „kaťuša“ a tak se nárazníkové pásmo stalo zbytečným. Izraelský premiér Ehud Barak proto rozhodl stáhnout svá vojska z tohoto pásma.
V nárazníkovém pásmu však žilo několik tisíc libanonských křesťanů a také příslušníků Jiholibanonské armády. Území obsadil Hizballáh a těmto lidem hrozila smrt – byli považováni za kolaboranty. Stáli z zástupech před izraelskou hranicí a žádali tam o azyl.

Žid

Žid

Co se děje na Blízkém východě dnes:
Na dobytém území na částech území států Iráku a Sýrie vznikl samostatný Islámský stát. Ten není mezinárodně uznán žádným jiným státem. Islámský stát je radikální islámská teroristická organizace původem z Iráku.
Jeho stoupenci vyhlásili toto území za chalífát, který si nárokuje náboženskou autoritu nad všemi muslimy na světě a usiluje o vládu nad všemi muslimy obývanými územími. Cílem je obnovit chalífát na územích Iráku a Levanty (dřívější geografické označení zahrnující Sýrii, Palestinu, Jordánsko a Libanon), či dalších zemí, které byly někdy v historii pod muslimskou vládou.