Na Aljašce je několik obrovských ledovců. Ten největší se jmenuje Malaspina. Je 65 km dlouhý, 45 km široký a 600 m tlustý. Zde jsou 2 úryvky z knihy Miroslava Podhorského Aljašské fjordy:
“Seděli jsme večer u ohně a dívali se na čelní stěnu ledovce, z níž se obrovské kusy ledu za doprovodu hromových výkřiků řítily do záhuby a objetí moře. Byla to romantika,která se nedá popsat, ta se musí zažít. Táboření u ledovce má však i jiný, docela praktický důvod. Ledovec je totiž výborným zdrojem pitné vody, kterou jinde ve fjordu není tak snadné najít. Během letních měsíců teče po povrchu ledovce krásně čistá voda a stéká do jeho puklin.”
“Ráno jsem se přesvědčil, že se dá na ledovci lehce zabloudit. Vypravil jsem se pro vodu a šel jsem mezi snad 10 m vysokými ledovcovými sloupy. Naplnil jsem vodní pytel a vydal jsem se na zpáteční cestu. Nebylo to tak snadné. Mezi ledovcovými sloupy jsem úplně ztratil orientaci, najednou vypadaly všechny cesty stejně”…